Lesní zkoušky KCHLS 28.4.2012

Moc všechny zdravím!

Všem nejdříve musím poděkovat za držení palečků a tlapek! Byla to velká souhra náhod a štěstí! I to horko, které bylo, nám nahrálo a já neměl tolik chuť řádit. Co jiným psím kamarádům se už nechtělo nic dělat, tak já byl do konce plný energie.

Začali jsme nejdříve vlečkou, už strach, že jsem nevyběhaný a „nadržený“ si něco prohnat, jsem mile překvapil. Šel jsem samo sebou pod větrem, jak jinak! Páneček měl možnost vybrat si zvěř a to, že vybral největšího domácího králíka, byla výborná volba. Někteří pochybovali, že to neunesu, ale já spíše naopak, letěl jsem, jen se uši třepaly jak králíkovi, tak mně. Předání jsem zvládl na jedničku, ohodnocení za 4. Tak si všichni trochu oddechli.

Následovala pohozená pernatá, díky svému dobrému nosu, hned jsem k ní přiběhl vzal a popoběhl. Položil na zem a bylo vidět, že se rozmýšlím, co s tím, donést, nebo jít si něco konečně prohnat, opět jsem ji vzal, ale stále zálibně se díval v dál, opravdu zkouška nervů. Pak mi to nedalo a šel k pánečkovi a vzorně předal. I když jsem si to dvakrát položil, tak jsem byl stále v kontaktu se zvěří a dostal za 4.

Další disciplínou bylo nahánění, doufal jsem, že na nás vyjde ta největší houština a přání se nám splnilo :-). Tam jsem si našel "oběť" a hlásil, až se hory zelenaly, tím splnil hlasitost a díky horku, se hned na zapískání vrátil zpět, známka opět za 4.

Konečně  jsem se trochu unavil a mohl jít na vodění na řemeni. Protože jsem měl velkou žízeň a bylo horko, tak jsem splnil páněčkovi jaho přání a konečně netahal a šel vzorně vedle nohy a pomalu. Opět za 4.

Následovala šoulačka, na kterou jsme čekali 2 hodiny, než na nás přišla řada. Byl jsem už z toho čekání unuděný a nejraději bych dělal blbiny. No nedalo se nic dělat a šli jsme. Panička nás měla jako na dlani, a mohla sledovat, co se bude dít. My se vydali jednou ze tří cest v protisvahu. Páneček mě odložil, udělal asi 3 kroky, když panička zahlédla, jak po druhé cestě se řítí dva kusy srnčího, přímo na nás. Asi krve, by se v ní nedořezali. My jsme nic netušili, měli jsme to za zády. Něco jsem větřil, ale plně jsem sledoval pánečka, až mi dá povel a já budu moci jít k němu. V poslední chvíli se srnčí stočilo a proběhlo těsně za námi. Šoulačka proběhla již v klidu a nás ohodnotili za 4.

Pak se šla barva, jen všichni trnuli, co bude. Já nasadil takové tempo, že ani rozhodčí nám pomalu nestačili. Za chvíli jsem byl u kusu a začal hlásit, jak mě páneček učil. A tím mile překvapil nejen pánečka, ale i rozhodčí, ale ještě to není dopilované, tak jsem tu nebyl jako hlásič. Rozhodčí opět ohodnotili mou práci za 4+.  Stálo mě to, ale spoustu sil, abych se ovládl a nešel místo po barvě slídit do vedlejší husté smrčiny. Ale zvládli jsme to i s odložením.

Teď už zbývalo jen slídění, horko bylo šílené! Byli jsme jako poslední. Nejdříve jsme rozhodčí nemohli najít, ale telefony pomohly. Rozhodčí přišel a když viděl, že je hlasitost splněná, tak slídit jsem šel na velkou louku. Konečně jsem mohl dělat to, na co jsem skoro celý den čekal. Poslouchal pánečka, jak mě usměrňoval píšťalkou, po výstřelu vzorně zalehl. Čas pečlivě dodržovali a hlídali a já mohl 20 min na slunku krásně pobíhat.  Mně to horko nevadilo a únava byla spíš vidět na vůdci a rozhodčím, než na mě. Hodnocení za 4.

A teď nastalo velké dilema, byla před námi poslední disciplína klid na stanovišti. Uvázat mě a dostat za 3, nebo mě nechat jen tak a riskovat, že jakmile před námi něco vyběhne, ztratíme všechno? Páníček vyměkl a nastoupil jsem uvázaný a tím pádem byla jediná známka za celý den za 3. Všichni si oddechli, protože opravdu vyběhl srnec a já se jen nadzvedl, nervy vydržely, ale bylo to opravdu těžké! Možná to mohlo být taky za 4, ale nestálo to za to vše ztratit.

Bylo už 17,30 když jsme scházeli k chatě, všichni unavení, ale šťastní, že je tento náročný horký den za námi a ještě s takovým výsledkem, s kterým jsme opravdu nepočítali. Ještě týden před tím se rozhodovali, jestli tam vůbec půjdeme, protože jsem předváděl nehorázné věci :-). Konečné hodnocení z 11 pejsanů, vítěz klubových lesních zkoušek, v I.ceně s titulem CACT.

Takže tak od nás. Tady posílám ještě odkaz na fotky: https://artzpd.rajce.idnes.cz/Lesni_zkousky_-_Hostalkova_28.4.2012/